Statek

Na vlastní penzion přímo navazují i ostatní budovy sloužící k provozu zemědělské prvovýroby.

Pro kolaře se najde uzamykatelná kolárna, pro zoufalé kolaře je zde plně vybavená dílna včetně lékárničky.
Vaše ratolesti tady najdou dostatek prostoru pro všeliké hry a radovánky, k tomu jim jistě pomůže dětské hřiště, pískoviště a houpačky.
Vašim čtyřnohým kamarádům jsou k dispozici luxusní dřevěné kotce.

Možnosti parkování

Svoje čtyřkolé miláčky můžete zaparkovat přímo ve dvoře, takže je máte stále na očích.

VJEZD DO STATKU

Hospodářský dvůr Hamr prošel v průběhu staletí své existence několika rekonstrukcemi a přestavbami. První zmínky o Hamru jsou z přelomu 15. a 16. století, kdy kolem Hamru vedla jedna ze zemských stezek z Lužnice na Hamr, Kocandu, Starou Hlínu a do Chlumu. Charakter hamru (případně kovárny většího rozsahu) byl zachován až do devadesátých let 19. století.
Poslední hamerník jménem Furst se zapletl do soudů s knížetem Schwarzenberkem o vodu. Jednalo se pravděpodobně o náhon na hamr, jímž se přiváděla voda k pohonu "koňských hlav". Hamerník však spor prohrál a přišel o všechen majetek. Hamr koupil kníže Schwarzenberk a po rozsáhlých úpravách jej proměnil ve dvůr Lužnice. Na přelomu 19. a 20. století byly vybudovány nové stáje (klenutí uložené v ocelových stojinách) a v roce 1906 nechal vybudovat novou stodolu s výdřevou. První šafář na tomto knížecím dvoře pan Hronek měl rád alkohol a peníze na pití si opatřoval svérázným způsobem. Prodával panský majetek. Druhý šafář, pan Kolek, hospodařil tak, že obilí z polí okolo statku bylo používáno na celém panství jako seťové. V roce 1924 byl při pozemkové reformě Dvůr Hamr prodán i s pozemky za 120 000 korun. V roce 1934 byla postavena sýpka a prasečák.
Hospodářská usedlost s 34 ha zemědělské půdy byla v roce 1956 znárodněna a přičleněna ke Státnímu statku Třeboň. V roce 1990 byl objekt i s polnostmi vrácen původnímu majiteli. Dnes je zde zemědělská prvovýroba charakteru bývalých zemědělských usedlostí tohoto kraje. Uzavřený výrobní kruh s minimálními vstupy. Na dvoře je chován hovězí dobytek všech věkových kategorií, prasata rovněž všech věkových kategorií.

TERASA

Z terasy penzionu je možno pozorovat život v kulturní krajině, která je však využívána v poměrně malých honech (cca 2-4 ha). Různé plodiny v těchto malých dílcích vytváří bohatou pestrost rostlin a živočichů. V jarních a letních měsících je možno pozorovat křepelku polní, bažanta obecného či holuba hřivnáče. V křovinném pásmu proti terase žije pěnice hnědokřídlá a kos černý.

STODOLA

Sto let stará budova (postavena v roce 1906) slouží k uskladnění objemového krmiva (seno, sláma). Původně bylo krmivo a stelivo skladováno volně na roštech s využitím dosoušení studeným vzduchem. Pro vysokou energetickou náročnost byl tento způsob uskladnění zrušen. Dnes je uskladněno krmivo a stelivo formou balíků zpracovaných vysokotlakým lisem.

MLÉČNICE

Mléko při dojení je shromažďováno v nerezových konvích a přeléváno do tepelně izolované nerezové nádoby (tanku), kde je pomocí chladící sondy vychlazeno na 4-8°C během 30 minut. Rychlé chlazení zabraňuje množení mikroorganizmů a mléko si zachovává vysokou kvalitu. Jednou denně je mléko sváženo odběratelskou organizací k centrálnímu zpracování.

HOVĚZÍ DOBYTEK

Hovězí dobytek /krávy, telata, býci/ jsou rozhodujícím prvkem finančních příjmů statku. Jsou zde chovány tři typy dobytka. Jednoznačně mléčný typ - holštýnský - vysoká produkce mléka (6-7 000 litrů za rok), špatná zmasilost býků. Kombinovaný typ - červenostrakaté plemeno - průměrná dojivost v podmínkách farmy 4-5 000 litrů mléka, dobrá zmasilost býků ve výkrmu. Typ pastevní bez produkce mléka, vynikající zmasilost býků i krav. Krávy chované na mléko jsou ráno a večer dojeny pomocí podtlakových pulsátorů.

BÝČÍ

Výkrm býků všech typů, které jsou na statku chovány, je uskutečněn ve třech fázích.

  1. volný pohyb telat společně obě pohlaví
  2. ustájení v boxu intenzivního výkrmu
  3. ustájení v boxu dokrmení

Ke krmení je používáno jádro vlastní produkce (obilné šroty) a objemové krmivo rovněž vlastní produkce (seno, senáž, kukuřičná siláž). Býci jsou po dosažení věku 20-24 měsíců dodávány na jatka ve váze 7-8 q.

TELATA

Od všech třech typů chovaných krav jsou telata ponechávána na statku. Mléčný typ a kombinovaný typ je využíván k dalšímu rozšíření nebo zkvalitnění chovu na mléko. Býčci jsou převáděni k dalšímu výkrmu do volných boxů. Telata masného typu jsou ponechávána u matky po celou dobu laktace. Březost krávy je v průměru 280 dní a při volném ustájení a možnosti celodenního pohybu jsou porody téměř bezproblémové. Tele je po dobu 10 dnů krmeno mlékem od matky (tzv. mlezivo). Po uplynutí této doby je teletem zkrmováno mléko i od jiných krav. Umělá výživa s léčebnými přísadami se používá pouze při zažívacích potížích telat.

PRASATA

Jatečná prasata jsou chována ve skupinách po 6-8 kusech. Ke krmení jsou využívány vlastní zdroje farmy (obilné šroty,brambory, řepa). Prasata mají 3x v týdnu čerstvou slámovou podestýlku. Jatečná váha je dosahovaná za 9-10 měsíců od narození. Porážka, případně prodej prasat, jsou realizovány při váze 110-150 kg.

CHOV PRASAT

Na hospodářském dvoře jsou chována prasata všech věkových kategorií. Prasnice, selata, běhouni a výkrmová prasata. Prasnice ve věku 1 až 4 roky jsou zapouštěna 2-2,2x za rok. Po 115 dnech březosti mívají v průměru 10-15 selat. Váha prasnice se pohybuje podle stáří od 100 do 350 kg. Selata jsou od prasnice odstavována (oddělena) po 6-8 týdnech, kdy už pravidelně přijímají jadrná krmiva. Před odstavem je prováděna kastrace kanečků. V této věkové kategorii jsou selata chována ve větších skupinách. Po dosažení váhy selat cca 30 kg jsou prasata převáděna do výkrmových boxů po 6 kusech a zde jsou krmena do váhy 60 kg. Po dosažení této váhy jsou tyto ucelené skupiny prasat přemístěny do posledních výkrmových boxů a dochovány do jateční váhy 110-150 kg.

ČELEDNÍK

Život na zemědělském dvoře byl vždy vázán na pomoc při špičkových pracích (senoseč, žně, dobývání brambor). V současné době je malé hospodářství z velké části závislé na výpomoci ostatních rodinných příslušníků, případně přátel. Proto byla na každém větším statku místnost-čeledník, kde tito "brigádníci" přespávali. Jídlo bylo podáváno vždy na společném stole s hospodářem.